Smaltované nádobí sfinx

Český výrobce smaltovaného nádobí od roku 1893

Přichází Velikonoce, doba tradičních řemesel, obyčejů a dobrého jídla

Velikonoce v Čechách jsou oslavou jara, obnovy a bezpochyby i tradičních českých řemesel, které se odráží v každém zdobeném vejci, v každém mrsknutí pomlázkou a ve vůni čerstvě upečených mazanců a dalších velikonočních dobrot. Vydejte se s námi po stopách velikonočních tradic! Dodržujete je také?
Pečení mazanců, beránků a jarních sekaných.


O tom, že Velikonoce jsou i oslavou jídla, není pochyb. Bílou sobotou končí 40denní půst a je tak jasné, že o Velikonocích nebude o pochoutky nouze. Nejznámějšími zástupci jarních specialit je beránek a mazanec. Beránek symbolizuje jarní mláďata a v křesťanském významu také obětování Ježíše Krista, kynuté bochánky (mazance) pak oslavovaly bohyni jara a po příchodu křesťanství je rozdávali mniši o Velikonocích chudým lidem. Sekaná má pak svůj původ až ve středověku coby luxusní pokrm, kterým se pyšnily zejména tabule tehdejší šlechty. Velikonoční sekaná se ale vyznačuje surovinou typickou pro probouzející se přírodu – mladými kopřivami. Pojďte si ji připravit s námi!


Velikonoční sekaná s kopřivami a vejcem
Najemno nakrájíme 1 velkou cibuli, prolisujeme 3 stroužky česneku. 1 na kostičky nakrájený rohlík namočíme do trochy mléka a přebytečnou tekutinu po nasátí vymačkáme. Ve velké míse (třeba některé z našich barevných, tradičně smaltovaných) smícháme cibuli, česnek a rohlík spolu se 750 g mletého masa, 100 g na kostičky nakrájené slaniny, 2 vejci, po lžičce soli, majoránky a kmínu a 2 hrstmi nasekaných mladých kopřiv. Půlku dobře prohnětené směsi vytvarujeme na pekáč (nejlepší bude smaltovaný, který skvěle vede teplo a sekaná se tak propeče rovnoměrně) a vmáčkneme do něj do řady 4 vejce vařená natvrdo. Přikryjeme druhou půlkou směsi, strany spojíme a vytvarujeme šišku. Pečeme cca hodinu na 180°C.


Šlehání pomlázkou
Šlehání pomlázkou je tradiční velikonoční zvyk, který má kořeny ve slovanské mytologii a jarních rituálech, sloužící k oslavě a přivítání jara. První zmínky o něm pocházejí už ze středověku, přesněji z doby krále Karla IV. V Postile studentů pražských kazatele Konráda Waldhausera z roku 1369 se uvádí, že milenci a manželé by se měli na Velikonoční pondělí a úterý šlehat metlami či rukama nebo se házet do studené vody.

V pondělí podle všeho původně šlehaly ženy muže a ti jim to v úterý mohli vrátit. Vzhledem k tomu, že se dnes z této tradice ona vzájemnost a původní význam pomalu vytrácejí, šlehání pomlázkou a jeho vnímání společností začíná být poněkud rozpačité. I tak ale v mnoha koutech naší země lidé tuhle tradici stále drží.
Malování kraslic
Vejce je od pradávna symbolem života, zrození a plodnosti. Zdobení vajec se věnovali už staré pohanské národy, posléze obyvatelé starověkého Egypta, a později se tato symbolika otiskla i do křesťanských zvyků díky příběhu Máří Magdaleny, kdy vejce, která nesla, zčervenala poté, co Ježíš vstal z mrtvých a nebyl k nalezení ve svém hrobě. Dodnes se vejce zdobí přehršlí různých klasických i moderních technik a jde o aktivitu, kterou si užijí jak dospělí, tak děti.